Blog

• 1 dýně (Hokkaido, máslová)
• zeleninový vývar
• sůl
• čerstvě mletý pepř
• sladká smetana podle chuti
• několik česnekových stroužků
• dýňový olej pro stylové dochucení (nic se nestane, když bude mít absenci)
• pražená dýňová semínka jsou slušivou bižuterií v polévkovém talíři

Dýni rozpůlíme, oloupeme, odstraníme semínka a dužinu nakrájíme na větší kostky. Některá semínka si schovejte, protože se do polévky určitě zamilujete. Takto připravenou dýni dáme do polévkového hrnce, zalijeme vývarem a přiměřeně osolíme. Zvolna vaříme do změknutí dužiny (30 až 40 minut je obvykle dostačující doba). Necháme mírně prochladnout a tyčovým mixérem umixujeme hladký hustý krém. Přidáme jemně postrouhaný česnek, finálně dochutíme solí a špetkou pepře a nezbytnou smetanou. Smetanu přidáme podle chuti a polévku zvolna prohřejeme. Vlijeme do nahřátých talířů a ozdobíme kopečkem ušlehané neslazené šlehačky nebo kysané smetany. Tu lehce posypeme čerstvě mletým pepřem. Jako slušivou bižuterií ozdobíme naservírovanou polévku hrstičkou pražených dýňových semínek.

Zdroj: blog Dolcevita http://dolcevita.blog.cz

Svůj pozoruhodný název dostala tato z Japonska pocházející tykev podle charakteristické dužiny, která s přibývající zralostí vytváří špagetovitá vlákna. Uvařením se jednotlivá vlákna ještě více oddělí jedno od druhého a jsou potom výraznější. Tyto tykve se vaří v celku, doporučovaná doba vaření se proto pohybuje od 20-50 minut (v závislosti na velikosti dýně a způsobu vaření). Dužinu špagetové tykve lze podávat stejně jako pravé špagety s rajskou omáčkou a posypanou sýrem. Výhodou ve srovnání s těstovinami je jejich nízká kalorická hodnota.

Barva slupky se liší druh od druhu a může být zelená, okrová či žlutá.

1. Můžete ji péct buďto v celku nebo rozkrojenou napůl(podélně či napříč,to je na vás).Na několika místech ji propíchejte vidličkou či širokým nožem aby pára mohla unikat.

2. Pokud ji rozkrojíte napůl,vyjměte rovnou pomocí lžíce jadřinec se semínky.

3. Položte tykev  na pekáč buďto celou nebo rozřezanou půlkou dolů a podlejte vodou.(Voda není nezbytně nutná pokud pečete dýni v celku,ale rozhodně neublíží)

4. Pečte dýni asi hodinu na 180 stupnů,dokud nezměkne.

5. Nechejte asi 10 minut vychladnout a pokud jste to neudělali předem,rozkrojte dýni napůl a vyjměte jadřinec se semínky.

6. Buďto pomocí vidličky oddělte špagetová vlákna od slupky nebo můžete obě půlky použít jak jsou a omáčku či náplň umístit přímo do   nich.

1. Rozkrojte tykev napůl a lžící vyjměte jádřinec se semínky

2. Umístěte to velkého hrnce,řezanou půlkou dolů a podlejte dostatečným množstvím vody.

3. Vidličkou či širokým nožem tykev na několika místech propíchněte,aby pára mohla unikat.

4. Přiveďte k varu

5. Zmírněte plamen a vařte 20-25minut,dokud tykev dostatečně nezměkne.

6. Pomocí vidličky oddělte vlákna od slupky a umístěte na talíř,nebo můžete obě půlky použít jak jsou a omáčku či náplň umístit přímo do   nich.

Dostatečně uvařená dýně je měkká a slupka se prohýbá i pod jemným tlakem. Nedovařená nechutná příjemně a vlákna se neoddělí.

Zdroj: Farma Vícemil

Oloupeme patizón, rozkrojíme a vyndáme z něj prsty semena (občasné zapomenuté semínko není na závadu). Nastrouháme jej na hrubém struhadle, přidáme rozklepnutá vejce, najemno nakrájenou petrželovou nať (s tou nešetříme), trochu strouhaného muškátového oříšku, pepř a sůl. Těsto promícháme a zahustíme moukou tak, aby bylo o něco hustší než těsto palačinkové. Necháme 10 minut odpočinout a smažíme v placičkách o něco větších než dlaň.

Desetiminutové čekání na vyzrání těstíčka si zkrátíme výrobou namáčky. Do jogurtu rozdrtíme dva stroužky česneku, dosolíme a pro zvýraznění svěží chuti přidáme šťávu z půli citronu. Promícháme a v ledničce necháme odležet.

Placičky servírujeme s rajčaty krájenými na měsíčky, s jejichž chutí se patizon s petrželí výtečně doplňuje.

Alternativy: do těsta nemusíme přidávat muškátový oříšek a k placičkám nemusíme podávat česnekovou namáčku.

Dobrou chuť!

Zdroj: www.labuznik.cz

Pití kozího mléka je zdravější než konzumace toho kravského. Kozí produkt má více zdraví prospěšných látek než kravský a je vhodnější při prevenci chudokrevnosti z nedostatku železa. Z výzkumů vyplývá, že kozí mléko obsahuje více vápníku, hořčíku, fosforu a železa a má vyváženější poměr těchto minerálů než mléko kravské.

Pravidelné užívání kozího mléka
• sehrává aktivní roli v prevenci rakoviny
• prokazatelně působí na výstavbu a obnovu buněk
• je lépe stravitelné než mléko kravské
• je vhodné pro alergiky na kravské mléko
• má příznivé výsledky při léčbě onemocnění kůže, atopického ekzému nebo astma
• působí pozitivně na žaludek a střeva
• je doporučované při léčbě plicních onemocnění a nervových poruch

Jogurt
Působí blahodárně na střevní mikroflóru člověka:
• snižuje tvorbu bakteriálních enzymů v tlustém střevu, které mají mutagenní účinky a mohou vyvolávat růst nádorů
• snižuje hladinu krevního LDL cholesterolu.
Má příznivý vliv na zdraví konzumenta, nepůsobí ale na léčení konkrétních nemocí, působí na organismus preventivně, takže vytváří předpoklady pro fyzickou a duševní pohodu a udržení zdraví. Měl by se konzumovat jako součást denní stravy.

A jak je to s alergiemi?
Intolerance na laktózu. Pokud máte intoleranci na laktózu, většinou nemůžete pít žádné mléko, a to ani kozí a ani ovčí. Laktózy je všude skoro stejně. Nicméně jsou pro vás vhodné sýry, které zrají cca 3 týdny, stopové množství laktózy je obsaženo v měkkých sýrech.
Alergie na bílkovinu (kasein). V případě, že máte alergii na alfa S1 – je pro vás užívání kozích výrobků možné, protože kozí mléko alfa S1 neobsahuje. Řidčeji se vyskytuje i alergie na alfa S2, a zde vám ani kozí výrobky pravděpodobně nepomůžou.

Kozí mléko dětem už od 4 měsíců!
Velkým problémem u kojenců je alergie na kravské mléko. Alergii na kravské mléko může vyřešit podávání příkrmu z mléka kozího už i kojeným dětem od 4. měsíce. Česká pediatrická společnost doporučuje alergickým dětem příkrmy z kozího mléka. 

Přepuštěné máslo neboli Ghí se vyrábí z kravského másla pomalým přepouštěním (rozehříváním v nádobě ve vroucí vodní lázni) másla, kdy se z něj odstraňuje voda a ostatní příměsi až zbude čirý tuk žluté barvy, který má vyšší bod přepalování (200-250 °C) než původní máslo (150-180 °C) a mnohem delší trvanlivost i mimo lednici, kde je pak prakticky věčný. Správně připravené uchovávané v uzavřených nádobách na chladném a suchém místě vydrží měsíce.
Přepuštěné máslo se používá na smažení nebo pečení, kde se cení nejen jeho výše uvedené vlastnosti, ale i jeho slabě nasládlá jemně oříšková chuť a vůně.
Jako přečištěné máslo je ghí přirozeně bezlepkové a díky nulovému obsahu laktózy je vhodný i pro ty, kteří mají problémy s intolerancí mléčné bílkoviny.
Ajurvéda pohlíží na ghí jako na zásadní potravu pro zdravý vzhled, mentální rovnováhu a dobré trávení. Zároveň je považováno za nejlepší produkt pro přípravu vařených, pečených a smažených jídel.

Ajurvédské texty popisují četné různorodé výhody užívání ghí pro tělo i mysl:
Trávení: Ghí pomáhá vyvažovat nadbytek žaludečních kyselin a pomáhá udržovat a upravovat vnitřní prostředí žaludku.
Mírné popáleniny: Stejně jako aloe, použitím ghí předejdeme puchýřům a zjizvením, pokud je včas aplikováno na kůži, přičemž hojivé vlastnosti ghí se zvyšují délkou skladování.
Mysl: Ghí podporuje všechny tři aspekty činnosti mysli: učení se, paměť a vzpomínání.
Plodnost: Zvyšuje kvalitu spermatu a vajíčka pro zdravější plod.